Krásné , slova, a krásná Báseň Máme za sebou už Polovinu Listopadu. :-)

16. listopadu 2014 v 18:06 | Gerrdy |  Mé Básně.

Jsme v Polovině Listopadu, a myslím si, Že by nebylo na škodu, opět jsem Napsat něco hezkého krásného , a na naších srdcích citelného. J
Myslím si, že ikdyž možná nebudou všichni vnímat slova, co v této opět další nové básni naleznete, tak i tak jsem přesvědčen, že vás jako dosavadní básně osloví, a na duši, i srdci pohladí.
Nicméně, přál bych si jako Autor tohoto blogu jsem dávat, i jiné věci, než jenom mojí tvorbu, jenomže nějak jsem se k tomu nedostal, neboť pořád tvořím, nové , a nové věci, a pořád vymýšlím, další, nové , a nové Básně, ikdyž jich už není, mnoho, tak jako to bylo, před 5, či 8 lety
Nicméně, Nemusíte se bát, že blog i nadále bude opuštěný, a prázdný.
Bude zde, plno Zábavy, a také článků, či veršů, povídek, a přání, či hezkých krásných obrázků, nebo Fotografií.
Opět, krásnou podívanou v Galerii, a milé hezké čtení článků…
S Pozdravem, Váš Admin. :-)



Život, jednou hrou se stává,
když druhý si s tvými city pohrává.
Je krásné když, láskou někdo miluje,
ale jiný jeho srdce velmi zraňuje.

Bolestí se stane i malá drobnost,
kde srdci toho druhého velmi způsobí.
Bolest, a myšlenky, které nejsou dvakrát hezké,
jenom zlé myšlenky, ale také smutek v srdci silněji po čase procitne.

Člověka více poraní zpráva nemilá,
kdy pravdu, dozví se od cizího člověka.
Když milovaný člověk dozví se, co nikdy neměl,
Ale lepší je říct si mezi sebou pravdu, než se pak z hlouby duše nenávidět.

Bolest vyvolá nám v mysli temné, a zlé vzpomínky,
kdy nemyslíme na nic , a zlo v krvi naši rychlostí koluje.
Kde hněv, dostává větší převahu než klid,
kdy člověk pokládá si otázku, proč vlastně má zde na světě žít.

Síla, hněvu, a zlých myšlenek nesmí nikdy podlehnout,
se zlem musíme bojovat, a nikdy se nevzdávat.
Zlo, je silná velmoc hůře se ovládá, a těžko zbavuje,
kdy pravdu člověk bolestnou od milovaného dozví se.

Síla hněvu, ale také bezmoc, a beznaději,
srdce jenom zevnitř ničí, a těžce zraňuje.
Kdy v očích, a s bolestí, se snažíme stále vyrovnat,
a na zlé myšlenky, dobrými, zase zapomínat.

Pravda, bolí, ale lež mnohem Více,
Tak jako Láska, a víc už snad říct, já nevím více.
Tam, kde končí všechno, zase něco nové začíná,
ale nikdy na čas, jakýkoliv se nikdy nezapomíná.
Vzpomínky bolestné, s námi budou navěky žít,
všechno dobré i zlé mi budeme ve svém srdci mít.
Jizvy na srdci nezahojí nám, nic, pořád, a navěky už zůstanou,
třeba, i pravda o někom, kdo je bytostí milovanou.

Milovat, a obětovat lásku, umí jen málokdo
ale všichni pro ni žijeme.
Lásku, svým srdcem,
pořád stejně milujeme.

Život je jen hra, a my jsme jen figurky
které jen sám život ovládá.
Ale láska, Důvěra, a pochopení,
jen mi ve svých rukách držíme.

Bolest je zraňující, trpce hořce chutná pravda,
kdy pravdou druhý milujícímu velmi ublíží.
I když on sám, chtěl ušetřit ho zbytečné v srdci bolesti,
Tak stejnak trápí se srdce druhé, z lásky k člověku nesmírné.

.....................

Děkuji, za Jakýkoli komentář, k tomuto článku, a těším se opět s Vámi v Prosinci 2014.
Přeji Krásný Zbytek Dne i Večera,

S pozdravem

Váš Admin Gerrdy. JJJ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Má Tvorba

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama